cz | en
  Košík je prázdný / 0 Kč

Běhám, protože běh nenávidím

V poslední letech zaplavilo běhání svět. Dlouho jsem odolávala. Ale nakonec jsem se i já přidala jako ovce k tomuto fenoménu. Když se mě někdo zeptá proč běhám, nejde mi odpovědět nic jiného než: protože běh nenávidím.

Tags: Petruccya365    Vloženo    Od

Dnes ráno jsem vyběhla v 6. Ráno.
Nebylo to až tak moje svobodné rozhodnutí. Ale pokud máte "běhacího parťáka" někdy není zbytí a musíte se přizpůsobit. 
Ale dnes během běhu jsem si uvědomila, kolik paralel má takové běhání s normálním každodenním životem člověka, který se živí, nebo chce živit svou vlastní KREATIVITOU. 
No podívejte:

1. RUTINA
Když je něco rutinní, tak se to pořád opakuje, nesnáším věci, které se opakují. Přeci musím být originální, když chci být kreativní. Chyba lávky. Překonávání rutiny a hledáním si na ní pozitiva a originalitu, je to co podle mě odděluje dobré a špatné kreativce
Rutina je virtuální holka, bez které se neobejdete a kterou neobelžete. 


Co dnes Petruccya ví o rutině: Pamatujete jak jsem s jednou takovou rutinou začala minulý rok? Tehdy vznikl projekt Petruccya:365, kdy jsem si dala za úkol, každý den nakreslit a postnout jeden obrázek po dobu 365 dní. Spousta lidí mi to vymlouvala, že to nevydržím, že se okoukám, že budu ukazovat lidem i věci, které nejsou povedené. Ale já si trvala na svém. Dnes mi zbývá posledních 40 dní a svým způsobem jsem si užila každý den tohoto bláznivého projektu. Přinesl mi spoustu nových nápadů, zdokonalila jsem se v kreslení v ilustrátoru, vytiskla spoustu plakátů, které vznikly na základě mých denních obrázků, získala nové fanouška na Instagramu. A taky jsem si ověřila, že i když musím něco nakreslit každý den, kreslení zbožňuji. Přiznávám, že často to byl velký opruz, často jsem musela ukázat i něco, co podle mě nebylo na 100%, ale to je přece život. Není každý den stejný. Stejně jako každý den neuběhnete 15 km, tak každý den nevytvoříte něco geniálního. A to je podle mě lidské.


2. BĚHACÍ PARŤÁK = KLIENT
Běhací parťák je vlastně to samé, jako klient, nebo zadavatel. Ne každý den je dobře naladěn, nevidí věci stejně jako vy, vyhovuje mu jiné tempo, jiný druh bot. Ale pokud si ho chcete udržet, musíte dělat kompromisy. Já běhat sama nedovedu, stejně tak si nedokážu představit, že bych neměla klienty a pracovala jen na svých věcech. Někdy je to pruda, ne že ne. Ale zase někdy víc hlav víc ví a víc nohou víc uběhne.

3. CÍLE A ZADOSTIUČINĚNÍ

Cíle. Ach ty cíle a jejich míle. Jenže bez cílů vás každé běhání a tvoření jednou přestane bavit. Stejně jako mám cíl vyběhnout několikrát ročně na Babu (příšerně dlouhý a nekonečný kopec) a směřuji k tomu veškerý trénink, mám cíl udělat výstavu, zdokonalit se v tom a tom, ilustrovat další knížku. Ale na co je důležité myslet během toho pocení je to, že každý cíl má své zadostiučinění a odměnu. A stanovovat si odměny mě hrozně baví. Ano, ano, přesně myslím na ty krásné barevné tenisky pro které si posvištím, až uběhnu dalších 500 kilometrů a na ty nový fixky, bez kterých je každý den málo barevný. Jo a někdy stačí i pochvala od vašeho běhacího, nebo pracovního parťáka. Teda většinou.

A z toho všeho plyne, že kecám, když říkám, že běh nenávidím. To je jasný že?

Proto vám přeji, ať běžíte kamkoliv, abyste svůj běh měli rádi.

 

A má to výhodu parťák vás zná. Ví jak se máte a cítíte.


Běhám, protože běh nenávidím