Jsem Petruccya

Námořnice, servírka, amazonka, průvodkyně, homeless na zkoušku, holka pro všechno, manažerka projektů, automobilová závodnice, extrovertní introvert, hvězda žhavá i pohaslá, hrdá i pokorná, napůl Češka, napůl Kostaričanka.

Námořnice

Chtěla jsem si vydělat na auto, tak jsem odjela do Ameriky. Původně na 8 měsíců, ale na počty jsem nikdy nebyla, tak z toho bylo 12 let. Pracovala jsem na výletních lodích a myslím, že právě tam začala moje Univerzita života, ze které mám červený diplom.

Kostaričanka

Když se mi už nechtělo plavit po moři, řekla jsem si, že by bylo dobrý chvíli bydlet na pláži. Tak třeba v Kostarice − Švýcarsku Střední Ameriky. Mají tam prý všechno: Karibik, Pacifik, deštný prales, hory. Všechno jsem to potřebovala prozkoumat. A protože nejsem žádný rychlík, zkoumala jsem to 10 let.

Průs...r queen

Žádná univerzita není jednoduchá. Chce to vytrvalost, pevnou vůli a neustálou energii se učit. To mi nikdy nechybělo. Někdy to byla asi spíš mladická nerozvážnost. Ale nelituji ani jednoho průseru. Jak říká moje kamarádka, čím víc chyb, tím víc poučení. A tím jsi i barevnější. Aha, tak proto miluji barvy.

Mexická jízda

V Mexiku jsem se jen poohřála. Snědla, co mohla. Naučila se mexický dialekt, chodila do školy vaření a vstřebávala všechny ty barvy kolem. Naučila jsem se chápat pár mariachi písní a pochopila, že tu zemi miluji, ale nedokážu v ní žít. Ale navždy o Mexiku budu snít.

Back in the city

Procestovala jsem svět, odložila toulavé boty a zabydlela se v Brně. I odtud pravidelně podnikám vyjížďky za zážitky, ale pak se vracím. Chyběly mi barvy, tak jsem si to v Brně trochu vymalovala Pura Vidou.