Nevím, tak kreslím
Začalo to jako způsob, jak si udělat trochu větší pořádek v hlavě. Dnes je
z toho celý svět, ve kterém se potkává kreslení, sebepoznávání, arteterapie
a radost z tvoření.
Místo, kde nemusíš umět kreslit. A už vůbec nemusíš vědět, co z toho vznikne.
Když nevím, kreslím.
Kreslím každý den.
Někdy proto, abych si utřídila myšlenky. Jindy proto, že ještě nevím, co vlastně cítím.
Postupně jsem zjistila, že kreslení nemusí být o hezkých obrázcích. Může být způsobem, jak se zastavit, něco si uvědomit nebo se na sebe podívat trochu jinak.
A právě to mě dnes baví předávat dál. Na workshopech, při arteterapii i v obyčejných setkáních nad skicákem.
Někdy proto, abych si utřídila myšlenky. Jindy proto, že ještě nevím, co vlastně cítím.
Postupně jsem zjistila, že kreslení nemusí být o hezkých obrázcích. Může být způsobem, jak se zastavit, něco si uvědomit nebo se na sebe podívat trochu jinak.
A právě to mě dnes baví předávat dál. Na workshopech, při arteterapii i v obyčejných setkáních nad skicákem.
V neděli. Do mailu. Ke kávě.
Každou neděli ti ode mě přistane jeden dopis. O kreslení, podnikání, životě i o tom, co se mi právě honí hlavou. Někdy v něm najdeš otázku, jindy malé kreativní cvičení. A vždycky něco ke kávě.
Vyplněním e‑mailu se přihlašujete k obsahovému newsletteru tvůrce a souhlasíte s obchodními podmínkami.